|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pivoňková, Dagmara ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Kynčl, Jakub (vedoucí práce)
Řešená parcela se nachází v centru hlavního města Slovinska. Plocha k zastavění je vymezena blokem stávajících budov. V divadle navrhuji 3 variabilní scény- 2 x 100diváků, 1 x 500 diváků a navíc také navrhuji venkovní divadelní náměstí-arénu. Stavba zakončuje Plečnikovu urbanistickou osu, proto má formu monumentální brány. Brána je orientována na jih, její fasádu tvoří ohromný fotovoltaický LED displej. Elektrickou energii, kterou si přes den nashromáždí pak v noci vyzáří displejem - kulturní obrazovkou města.
|
|
|
Slovene National Theatre in Ljubljana
Štofira, Martin ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Knesl, Jiří (vedoucí práce)
Solving area of theatre is situated in settled historical block in the centre of Slovenian capital city Ljubljana. Block constists of habitable buildings and services in ground floor, and casino by green park Zvezda. The building of theatre creates floor shape of letter L, with colonnade shape of letter U. Height of structure is identically with height of historical building of casino. Facade is made by white architectural concrete, which creates prestige function and make individual in opposite of many-coloured historical buildings. Interior of foyer is also in light tone and glass-covered roof brings the sunlight into the buiding.
|
|
| |
|
|
Konverzia mestského bloku v Ľubľani
Uhríková, Tatiana ; Rypl Žabčíková, Ada (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko – architektonickej štúdie vnútrobloku slúži ako ideový koncept konverzie historického mestského bloku Ľubľane a zároveň ponúka možné odpovede na problematiku zahusťovania centier miest, využitia vágnych mestských priestorov, ktoré stratili svoj význam. Prvá časť návrhu sa zaoberá riešením mikrourbanizmu vnútrobloku, ktorý v súčasnosti prechádza mnohými stavebnými úpravami, ktoré ale nakoniec viedli k jeho devastácií a degradácii prostredia. Návrh urbanizmu reaguje na živelnosť mestského organizmu, rešpektuje jeho jedinečný kontext a má za úlohu vytvoriť prirodzené prostredie, ktoré je schopné stať sa súčasťou lokality bez narušenia jej pôvodnej integrity a charakteru.Druhá časť návrhu predstavuje architektonickú štúdiu Kultúrneho centra s divadelnou scénou, ktorého idea a koncept vznikli ako výsledok úvah o zahusťovaní mesta a využívaní potenciálu „prázdnych miest” za účelom priniesť nové kvality a nový impulz života. Rovnako uplatňuje aj poznatky z diela Christophera Alexandra a jeho Jazyka vzorov, ktorý slúžil ako teoretický základ a veľký zdroj inšpirácie. Analytická časť a proces práce prirodzene vyústili do programu kultúrneho centra a divadla, ako vhodného a chýbajúceho prvku mesta, ktorý vytvorí silné centrum aktivity naprieč rozličnými vekovými skupinami a komunitou. Organizácia hmotovej štruktúry jednotlivých náplní a rozdelenie programu odpovedá na otázky urbanizmu, konkrétnych predstáv o fungovaní lokality, kvality prostredia a vytvárania pozitívnej geometrie verejného priestoru. Funkčná náplň v centre odzrkadľuje myšlienku zahusťovania v rámci organizácie priestoru a vytvára organizmus mesta v meste. Termín zahusťovania nie je myslený primárne ako zahusťovanie formálne, ale obsahové, ktoré prináša množstvo nových, rôznorodých aktivít do riešeného územia.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pacák, Radim ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
PŮVODNÍM HMOTOVÝM ZÁMĚREM BYLO VYTVOŘIT 2 OBJEMY S DOPLŇUJÍCÍM FUNKČNÍM VYUŽITÍM S TÍM I VYPLÍVAJÍCÍ ODLIŠENÍ FASÁD JEDNOTLIVÝCH OBJEMŮ. VÝRAZ BUDOV ODPOVÍDÁ FUNKČNÍ STRÁNCE JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ, ALE TAKÉ URBANISTICKÉ POLOZE. DIVADLŮM SE NĚKDY ŘÍKÁ „BLACK BOX“, VZHLEDEM K UZAVŘENÉMU CHARAKTERU BUDOVY, ZAPUŠTĚNÍ SÁLU DOPROSTŘED BUDOVY A OSAZENÍ NÁVAZNÝCH FUNKCÍ OKOLO. STEJNOU KONCEPCI JSEM POUŽIL I PRO MŮJ NÁVRH. DISPOZICE SE ODVÍJÍ OD KONSTRUKČNÍHO SYSTÉMU, KTERÝ PROCHÁZÍ CELÝM OBJEMEM DOMU, COŽ JE SKELETOVÁ KONSTRUKCE.
|
|
| |
|
|
Přístavba FA Lublaň
Tomková, Iva ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Stará budova fakulty architektury v Lublani má na zadní jižní straně po obou stranách schodiště nevyhovující prostory. Tyto dvě části byli přistavěny v pozdější době - v druhé polovině 20. století. Do výšky staré budovy, která má vysoké stropy, byl vměstnán dvojnásobný počet pater. Vznikla tak složitá změť malých prostor, různých schodečků apod. Výška v některých místnostech je pod povolenou hranicí. Návrh s nahrazením těchto dvou částí zcela novými /na staré budově nezávislými/ konstrukcemi. Nový návrh vychází z několika základních možností a požadavků. Jedná se o ocelovou konstrukci v modulu 2,9 x 2,9 metru. Hmota s rostoucí výškou roste i do šířky. Nezabírá tak místo pro komunikaci na zemi a zároveň tak vytváří přístřeší nad zaparkovanými koly. Půdorysně je nová budova rozdělena na dvě části. Jedna jsou kanceláře, která mají všechny stejnou světlou výšku - 2,7 metru. Zbylá část je multifunkční tzv. poloveřejná, sloužící k odpočinku, práci, čekání na konzultace, prezentace,... Každé pole modulu je umístěno do jiné výšky, vytvářející tak různě vysoké a různě opticky propojené prostory. Pohyb probíhá po spirále a je tak dosaženo vstupům ze všech stávajících výškových úrovní ve staré budově. Ocelová nosná konstrukce je opláštěna prosklenou fasádou s čirého skla. Nové prostory jsou tak zcela světlé a pomáhají pocitově zvětšit prostory. Nové tvary jsou tak lehké, transparentní a je skrz ně vidět i stará původní fasáda. Počet kancelářských míst se oproti původnímu počtu 36 navýšil na 40 židlí. V prvním patře byly nově navrženy záchody, které zde chybí a byl rozšířen počet kabinek v každém podlaží.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pavlíček, Tomáš ; Bajger, Oldřich (oponent) ; Knesl, Jiří (vedoucí práce)
Slovinské národní divadlo v centru Lublaně jako součást rostlého městského bloku. Kompozice budov utváří nové městské prostory v pokračování urbanistické osy Josipa Plečnika. Základním principem bylo vyřešit otázky nástupu do objektu, vymezení a organizace prostoru ve vnitrobloku, vytvoření a kultivace nových i stávajících městských prostorů. Jednotícím prvkem celé kompozice je řešení fasády, které parafrázuje vysoký řád, typický pro okolní zástavbu a pro významné, nejen kulturní, stavby. V kontrastu s masivní a těžkou hmotou fasády stojí skleněná fasáda, která objem odlehčuje. Bílá barva fasády dodává na významnosti kompozice.
|
|
|
Konverzia mestského bloku v Ľubľani
Uhríková, Tatiana ; Rypl Žabčíková, Ada (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko – architektonickej štúdie vnútrobloku slúži ako ideový koncept konverzie historického mestského bloku Ľubľane a zároveň ponúka možné odpovede na problematiku zahusťovania centier miest, využitia vágnych mestských priestorov, ktoré stratili svoj význam. Prvá časť návrhu sa zaoberá riešením mikrourbanizmu vnútrobloku, ktorý v súčasnosti prechádza mnohými stavebnými úpravami, ktoré ale nakoniec viedli k jeho devastácií a degradácii prostredia. Návrh urbanizmu reaguje na živelnosť mestského organizmu, rešpektuje jeho jedinečný kontext a má za úlohu vytvoriť prirodzené prostredie, ktoré je schopné stať sa súčasťou lokality bez narušenia jej pôvodnej integrity a charakteru.Druhá časť návrhu predstavuje architektonickú štúdiu Kultúrneho centra s divadelnou scénou, ktorého idea a koncept vznikli ako výsledok úvah o zahusťovaní mesta a využívaní potenciálu „prázdnych miest” za účelom priniesť nové kvality a nový impulz života. Rovnako uplatňuje aj poznatky z diela Christophera Alexandra a jeho Jazyka vzorov, ktorý slúžil ako teoretický základ a veľký zdroj inšpirácie. Analytická časť a proces práce prirodzene vyústili do programu kultúrneho centra a divadla, ako vhodného a chýbajúceho prvku mesta, ktorý vytvorí silné centrum aktivity naprieč rozličnými vekovými skupinami a komunitou. Organizácia hmotovej štruktúry jednotlivých náplní a rozdelenie programu odpovedá na otázky urbanizmu, konkrétnych predstáv o fungovaní lokality, kvality prostredia a vytvárania pozitívnej geometrie verejného priestoru. Funkčná náplň v centre odzrkadľuje myšlienku zahusťovania v rámci organizácie priestoru a vytvára organizmus mesta v meste. Termín zahusťovania nie je myslený primárne ako zahusťovanie formálne, ale obsahové, ktoré prináša množstvo nových, rôznorodých aktivít do riešeného územia.
|
host ::
RSS.